Jako věčně šumí moře a jako si pevný kámen zachovává svou podobu a slunce věčně ozařuje teplými paprsky krásy tohoto pobřeží, tak se i Dubrovnik, stále znovu a znovu, jako by byl věčný, ale pouze v tomto podnebí opakovatelný, vynořuje před očima svých starých známých a přátel, kteří sem chrlí ze všech světových stran. Město na úpatí kopce Srdj, který je jeho geografickým a církevním ochráncem, město jedinečné krásy a harmonie, rozprostřené na kamenných a strmých skalách, v objetí moře a vln, prožívá i dnes svou bouřlivou minulost. Nesmírnou silou svých nezniči¬telných kořenů se zdvíhal z trosek a kataklizem, vzdoroval zubu času a nájezdům mnohých dobyvatel, kteří byli zpravidla zastavováni před jeho hradbami až do tragického okamžiku, kdy Napoleonova okupační armáda přesekla nit života této svobodné republiky. Po Napoleonově okupaci následovala rakousko-uherská stoletá okupace, v r. 1941 fašistická okupace a v r. 1991 poslední, všeničící srbsko-černohorská okupace, kdy Dubrovník napadly nemilosrdné hordy četniků. Všichni nepřátelé však vždy na konci odešli poníženi. A město se vztyčenou vlajkou svobody a svobodným duchem vetkaným do všech pórů své životní existence všechny přežilo a prastarou sílu aktivovalo opět s novým nadšením právě nyní, v historicky důležitém momentu.
Konečně ve svobodné vlasti, Chorvatské republice, buduje důstojně dnešek, tak jak to slavná minulost a odkaz předků zasluhují. Dubrovník je město s otevřeným srdcem, jednoduché a přátelské, které vítá každého hosta, ať přichází z kterékoliv části světa. Město s úzkými uličkami a vysokými hradbami, ale i vyhlídkami a mořskými horizonty, které mu v dějinách vždy otevíraly všechny cesty.
Dubrovník přenesl část slavné minulosti do současnosti a stejně jako byl díky svému diplomatickému umění křižovatkou cest mezi východem a západem, severem a jihem a díky organizačním a obchodním schopnostem překonával všechny bariéry mezi různými vládami, režimy a kulturami po celá staletí, tak je i dnes, ve století rozvoje cestovního ruchu, jedním ze světových turistických míst, kam přijíždějí turisté ze všech kontinentů. Je městem, kde se setkávají umělci, diplomaté, vědci a odborníci všech profesí z celého světa. To je nový Dubrovník, pyšný na svou kulturní a historicky bohatou minulost a hrdý na svou současnost a obzvlášť na přátelské vztahy se všemi národy světa.
Na zeměkouli je mnoho krásných krajů, ale Dubrovčané věří, že jejich kraj je nejkrásnější. Příroda byla milostivá a darovala mu krásy, které jsou po staletí opěvávané: teplé jižní podnebí, nádherně modré nebe, smaragdově zelené a tmavomodré mořské hloubky, kamenné pobřeží, četné zálivy a zátoky, písečné pláže a strmé skály ozdobené bujnou středozemní a subtropickou flórou. Krása nepomíjející a kouzelná. Krása pouze dubrovnická. Město je otočené směrem ke slunci a moři, září pestrými barvami rozkvetlých zahrad a střech, jakoby plavalo na nekonečné hladině s doprovodem věčně zelených ostrovů a ostrůvků. 250 km dlouhé pobřeží je plné kontrastů, které se prolínají a proplétají v bujné vegetaci jižního Jadranu.
Rostliny snad i z kamení čerpají životní mok a čarobně kvetou a opíjejí nás nejen krásou, ale i vůněmi. V horkých letních dnech nás mámí vůně slunce spojená s vůní borovic, cypřišů, vavřínů, smrků/ myrty, léčivých bylin, květin a dalších rostlin. Těžko říci, které z míst perlového náhrdelníku dubrovnické riviéry je nejkrásnější. Zda romantický Lokrum, který stojí věčnou stráž před starým přístavem či pustý ostrůvek sv. Ondřeje, který hlídá hladinu nebo snad zubaté Grebeni pod zelenou Pětkou nebo možná ostrůvky ze souostroví Elafiti (řecky:jelení ostrovy), z nichž je jeden krásnější než druhý a každý z nich je svým způsobem nádherný.
Sem patří i čarobný Mljet plný mýtů a legend, ostrov Korčula a Ston, který hrál vždy důležitou úlohu díky svým hradbám a solnicím. Dále je zde poloostrov Pelješac se svými krásnými kontrasty a nádherné krasové přímoří. Na východní straně města leží staré městské "dědictví" - Župa Dubrovačka a na západě svým způsobem zvláštní Rijeka Dubrovačka. Starobylý Cavtat tančí sólo uprostřed věnečku z ostrůvků a konečně jsou zde i opěvované Konavle, známé bohatým folklorem, jejichž krasové pobřeží se tahne až k Ponte Oštre (Oštri Rt - Ostrý mys) na začátku Boky kotorské.
Dubrovnická oblast
Dubrovnik riviera map
Dubrovník a jeho přilehlá oblast leží v nejjižnější části Chorvatské republiky, v Dalmácii, a rozprostírá se na území mezi Neumem na západě a místy Sutorine a Ponte Oštre na východě. Na severní straně hraničí s Federací Bosny a Hercegoviny, na východní s Černou Horou.
Tento dlouhý, relativně úzký, přímořský pás pod krasovým pohořím se na východě rozšiřuje a vytváří malé krasové Konavovské pole.
Dubrovnik panorama
Zahrnuje i horu Sniježnicu a přilehlou kopcovitou oblast, kde je nejhlouběji vklíněn v pevnině. Hraniční čára s Hercegovinou a částečně i s Černou Horou vede kopci a místy pouze několik set metrů od moře (Duboka Ljuta).
Zeměpisná poloha Dubrovníku a jeho přilehlých oblastí v jižní části východního jaderského pobřeží je mimořádně výhodná - Dubrovník leží na konci jaderského archipelágu, na úpatí průchodného pohoří, jehož terény byly jako stvořené pro karavany, které obchodovaly s celým balkánským územím.
Dubrovnik old city
Horský věnec je současně přírodním ochranným štítem před studenými proudy vzduchu z kontinentu, což podmiňuje výjimečně mírné, středozemní klima nejen v Dubrovníku, ale i v celém jeho okolí.
Dubrovník se nachází dle Greenwiche na 42°28' severní šířky (přibližně jako Řím a Barcelona) a na 18°7' východní zeměpisné délky (jako Stockholm) a to jsou rovněž přednosti jeho zeměpisné polohy díky kterým má subtropické klima a roste zde bujná vegetace.
Dubrovnik landscape
V Dubrovníku je sídlo městské správy a Dubrovnicko-neretvanské župy.
Dnešní hranice dubrovnické oblasti jsou z velké části totožné s někdejšími hranicemi staré Dubrovnické republiky a patří sem i větší část poloostrova Pelješce se Stonem a oblast dubrovnického přímoří od Neumu až po Rijeku Dubrovačku, poté Rijeka Dubrovačka, Župa Dubrovačka, Konavle s Cavtatem, Elafitské ostrovy (Šipan, Lopud, Koločep atd.), největší dubrovnický ostrov Mljeta ostrůvek Lokrum.
Dubrovnik fort
Od stonského průsmyku (Boka falsa) až k Cavtatu se tahne věneček neobydlených ostrůvků: Olip, Jakljan, Daksa, Sveti Andrija, Grebeni, Bobara, Supetar a Mrkan.
Nejstarší území Dubrovnické republiky - Astarea, což volně přeloženo znamená "dědictví po dědečkovi" - se táhlo od Cavtatu až k Orašci a zahrnovalo Župu Dubrovačku včetně míst Brgat, Rijeka Dubrovačka a Zaton.
Dubrovnik riviera
Tato území patřila k Dubrovníku i v minulosti. Od 11. stol. začala Dubrovnická republika rozšiřovat své území a na začátku 15. stol. dosáhla hranic, které si udržela až do svého pádu.
VII. století získala Elafitské ostrovy, ve 13. stol. ostrov Lastovo, v r. 1333 Ston a Pelješac , brzy poté ostrov Mljet a v r. 1399 území kolem Stonu až k Orašci, v r. 1419 a 1427 Konavle a Cavtat.
Map of Zupa Dubrovacka
Všechna teritoria Dubrovnická republika koupila od sousedních bosenských, srbských a hercegovských vládců a velikánů díky svému diplomatickému umění. Vlastní území nikdy "nezvětšovala zbraněmi" ani válkami, ale svá území vždy statečně zbraněmi bránila a obránila.